AIKIDÓ PARDUBICE
ČLÁNKY - Aikidó / Japonské bojové umění
David Bradna, 4.dan aikikai
MOMENT MEZI TECHNIKAMI
napsal: Philippe Gouttard   I  zdroj: www.aikido-gouttard.com
český překlad se svolením autora: David Bradna




VVýraz „mezi technikami“ podle mě pomáhá velmi dobře pochopit, o čem aikidó je. Navzdory tomu, že se všeobecná úroveň našeho umění značně technicky zlepšila a to jak díky narůstajícím technickým dovednostem, tak i díky aikidó gramotnosti cvičenců, domnívám se, že čas, který probíhá mezi dvěma technikami, je často chápaný nesprávně.

Pro mě je velmi důležité využít tento „bezkontaktní“ moment s partnerem k přípravě na jakýkoliv další návrh, se kterým přijde. Je nezbytné nepolevit v úsilí zachovat si v těle pozornost, abychom byli schopní udržet stejný rytmus jako uke. Útok není pouze kontaktem mezi dvěma partnery, je také průběžným hodnocením vzdálenosti od ukeho i toho, jak vstává a jak se připravuje k útoku.

Co se mě týče, myslím si, že mezi torim a ukem se odehraje jenom jeden spontánní útok: ten první. Všechny ostatní budou vznikat podle toho, jak se torimu podaří ukeho hodit nebo znehybnit. V závislosti na síle hodu a míře bolesti způsobené kroucením zápěstí se uke nebude vracet k torimu stejným způsobem, se stejnou myslí a se stejným napětím v těle. Je proto klíčové, aby si tori na konci techniky zachoval pozornost, aby mohl lépe vnímat kontakt, který bude následovat a vypořádat se s ním, protože ten bude silně ovlivněn tím, jak konečnou fázi techniky vnímal uke. Největší úsilí je třeba vyvinout právě v tom momentu odpočinku mezi technikami, protože když tělo vynakládá úsilí, ví nejlépe, co má dělat.

Mentální postol toriho a ukeho je pro výsledek technik klíčový. V japonštině spojení ki no nagare (nechat dech plynout*) vyvolává představu řeky, která se sama nikdy nezastaví a nic ji nedokáže zastavit. Překážky mají pouze vliv na rychlost a směr. Uke reprezentuje tyto „překážky“ a je na nás najít odpovídající rytmus a upravit rychlost tak, abychom neporušili tuto ki (dech), která v nás žije, a která nás nutí pohybovat se vpřed. Pro mě je prostředkem k tomu, abychom dokázali zachovat rytmus a netrestali ukeho, když nás překvapí; abychom si zachovali pozornost právě v těchto momentech odpočinku, času bez kontaktu.

Zde používám výraz bez kontaktu ve fyzickém slova smyslu, neboť je zřejmé, že k vizuálnímu, sluchovému a snad i čichovému kontaktu mezi partnery dochází. Proto si myslím, že by se cvičenci měli vzdát cíle „v technice uspět“ a místo toho se soustředili na moment bez fyzického kontaktu, tak aby procvičovali vnímání namísto toho, aby se zaměřili na výsledek techniky. Používejme všechny naše smysly, abychom zachovali krásu, poctivost a upřímnost našeho umění.

* V originále "laisser couler le souffle". Autor překladu si je vědom, že Phillipova interpretace je nestandardní.


Použití textu, včetně jeho zveřejnění na jiném webu, vyžaduje svolení autora.